Jestliže vás zajímá více o podstatě eleutheriánství, doporučuju jednoznačně začíst se do disertační práce Petera Cimaly nazvanou "Svoboda v listu Galatským: Eleutheria jako soteriologická metafora".

Řecký původ eleutherie je nezpochybnitelný. V disertační práci se k původu slova uvádí: 

"Adjektivum evleu,qeroj „svobodný, svobodný muž“ je doloženo dříve než substantivum evleuqeri,a „svoboda“. Jeho opakem je slovo dou/loj „otrok“. Zatímco adjektivum eleutheros nacházíme již u Homéra, substantivum eleutheria daleko později, a to až od 5. století u Pindara. Etymologie slova zůstává sporná, nejpravděpodobněji můžeme odvozovat od slova leudh-ero-s: náležející k lidu. Svobodný je tedy viděn v kontrastu k tomu, kdo byl zajat nepřítelem a odvlečen do ciziny, kde sloužil jako otrok (doulos). Původní význam nebyl filosofický, nýbrž vycházel ze základní lidské zkušenosti života v obci. Svoboda byla spojena s politickou a sociálně-právní oblastí života."

Řekové považovali svobodu za tu vůbec nejvyšší hodnotu:

Svoboda získala na významu především v 5. st. po Kr., kdy musela být svobodná řecká polis chráněna před vnějším ohrožením (spojitost s autonomií polis). V době perských válek se stala eleutheria hlavním heslem Řeků v jejich boji za svobodu. Podle Herodota byla právě láska Řeků ke svobodě hlavním důvodem vítězství nad perskou přesilou. Boj za svobodné Řecko byl motivací pro nezdolný odpor: „Mužové athénští, nastává nám zápas největší; buď bude Řecko svobodné, nebo upadne v otroctví.“

Rovněž Římané chápali koncept svobody. Její význam popisuje P. Cimala následovně:

Podobně jako řecká eleutheria, získala také římská libertas svůj náboženský význam. Zatímco Řekové oslavovali Dia Osvoboditele (Zeus Eleutherios), v Římě stál chrám Jipiterův (Iuppiter Libertas). Ženskou personifikací svobody se stala bohyně Libertas, jak tomu bylo u řady dalších (např. bohyně míru Pax nebo bohyně vítězství Niké). V roce 238 př. Kr. bylo bohyni Libertas v Římě postaven a zasvěcen chrám (templum Libertatis in Anventino). Libertas byla většinou vyobrazována jako žena s čepicí pileus nebo s vavřínovým věncem. Po vítězství nad Kartágem u Baneventu roku 214 př. Kr., kde bojovali převážně otroci, se stal 13. duben výročím oslavy svobody.

 

 

Eleutheriáni jsou si vědomi toho, že k uchování Svobody a víry v ní je nezbytné následovat tradice antického svět, které představují základ pro vše dobré, co máme v dnešním světě. Proto jsou odhodlaní za svobodu bojovat stejně jako naši předkové.

Dnes si připomínáme jednu důležitou událost, o které bohužel pindá každý, i ti, kteří svobodu absolutně nechápou, tak nebudu zbytečně přidávat další a další slovní balast k činu Jana Palacha. Stejně nemohu tušit, proč se doopravdy rozhodl tak, jak se rozhodl a netroufám si hodnotit, k čemu jeho smrt vedla nebo bohužel nevedla. Nevím tedy, proč bych psala srdceryvné a zdlouhavé texty nebo se fotila u pomníků. Nejsem politik. Důležité je nakonec tak jako tak jen to, co děláme my sami.

Dnes můžeme snáze porozumět tomu, jak se Jan Palach cítil v době, kdy lidské bytosti byly (zase) nicotným majetkem států a nezáleželo na tom, zda živoří nebo kolik jich zemře. Přesto bychom ale měli věřit v to nejlepší a v to, že Svoboda má obrovský potenciál vést lid nejen na barikády, ale k dobru a ke správným věcem. Proto jsem se s Davidem rozhodli, že právě dnes pošleme na Ministerstvo kultury návrh na založení náboženské společnosti Eleutheriánů.

Řecká vlajka je krásná. Připomíná azurové moře a bílé domky na pobřeží. Ve skutečnosti mají ale pruhy jiný význam, mnohem hlubší. Je z roku 1822 a symbolizuje vítězství nad Osmany. Kříž je protiváhou půlměsíce a devět pruhů zřejmě připomíná revoluční heslo „Svobodu nebo smrt“ (Eleftheria i thanatos). Jak příznačné pro boj na život a na smrt, který teď vede mnoho lidí!

Svoboda dnes skomírá. Společnost si jí neváží a nepovažuje ji za nejvyšší hodnotu lidských bytostí, za jejich elementární hnací motor a za základ celého lidského bytí. Protože cítíme obrovský niterný zármutek z toho, co se právě teď děje, pochopili jsme, že je pro nás jen jedna cesta, jak dosáhnout toho, aby naše pevná a neotřesitelná víra ve svobodu nemohla být zničena. Rozhodli jsme se založit náboženskou společnost, která bude šířit eleutheriánství.