Milí a drazí eleutheriáni. Dnes mi do datovky přišla zpráva, že bylo zahájeno řízení o registraci. Ještě to vůbec nic neznamená, ale přejme si usilovně, aby koncept eleutherie a víra ve Svobodu jako bytostnou potřebu člověka zvítězila na vším zlým.
Eleutheriáni mají svůj vlastní telegramový kanál. Pokud chcete vědět, co je nového ve světě Svobody, připojte se!
Jestliže vás zajímá více o podstatě eleutheriánství, doporučuju jednoznačně začíst se do disertační práce Petera Cimaly nazvanou "Svoboda v listu Galatským: Eleutheria jako soteriologická metafora".
Řecký původ eleutherie je nezpochybnitelný. V disertační práci se k původu slova uvádí:
"Adjektivum evleu,qeroj „svobodný, svobodný muž“ je doloženo dříve než substantivum evleuqeri,a „svoboda“. Jeho opakem je slovo dou/loj „otrok“. Zatímco adjektivum eleutheros nacházíme již u Homéra, substantivum eleutheria daleko později, a to až od 5. století u Pindara. Etymologie slova zůstává sporná, nejpravděpodobněji můžeme odvozovat od slova leudh-ero-s: náležející k lidu. Svobodný je tedy viděn v kontrastu k tomu, kdo byl zajat nepřítelem a odvlečen do ciziny, kde sloužil jako otrok (doulos). Původní význam nebyl filosofický, nýbrž vycházel ze základní lidské zkušenosti života v obci. Svoboda byla spojena s politickou a sociálně-právní oblastí života."
Řekové považovali svobodu za tu vůbec nejvyšší hodnotu:
Svoboda získala na významu především v 5. st. po Kr., kdy musela být svobodná řecká polis chráněna před vnějším ohrožením (spojitost s autonomií polis). V době perských válek se stala eleutheria hlavním heslem Řeků v jejich boji za svobodu. Podle Herodota byla právě láska Řeků ke svobodě hlavním důvodem vítězství nad perskou přesilou. Boj za svobodné Řecko byl motivací pro nezdolný odpor: „Mužové athénští, nastává nám zápas největší; buď bude Řecko svobodné, nebo upadne v otroctví.“
Rovněž Římané chápali koncept svobody. Její význam popisuje P. Cimala následovně:
Podobně jako řecká eleutheria, získala také římská libertas svůj náboženský význam. Zatímco Řekové oslavovali Dia Osvoboditele (Zeus Eleutherios), v Římě stál chrám Jipiterův (Iuppiter Libertas). Ženskou personifikací svobody se stala bohyně Libertas, jak tomu bylo u řady dalších (např. bohyně míru Pax nebo bohyně vítězství Niké). V roce 238 př. Kr. bylo bohyni Libertas v Římě postaven a zasvěcen chrám (templum Libertatis in Anventino). Libertas byla většinou vyobrazována jako žena s čepicí pileus nebo s vavřínovým věncem. Po vítězství nad Kartágem u Baneventu roku 214 př. Kr., kde bojovali převážně otroci, se stal 13. duben výročím oslavy svobody.
Eleutheriáni jsou si vědomi toho, že k uchování Svobody a víry v ní je nezbytné následovat tradice antického svět, které představují základ pro vše dobré, co máme v dnešním světě. Proto jsou odhodlaní za svobodu bojovat stejně jako naši předkové.
